Starý, K.,& Chvál, M. (2009). Kvalita a efektivita výuky: metodologické přístupy. In M. Janíková & K. Vlčková (Eds.), Výzkum výuky: Tematické oblasti, výzkumné přístupy a metody (s. 63 – 81) Brno: Paido.
Víme, kam společně jdeme. (Koncepce a rámec školy)
1.1 Škola má vizi a strategii rozvoje
1.2 Škola má srozumitelný vzdělávací program (ŠVP), který vychází z vize a strategie rozvoje školy
Dvořák, D. (2012). Od osnov ke standardům: Proměny kurikulární teorie a praxe. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.
Pasch, M., Gardner, T. G., Langerová, G. M., Starková, A. J., & Moodyová, C. D. (1998). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál.
Prášilová, M. (2006). Tvorba vzdělávacího programu. Praha: TRITON.
1.3 Škola funguje podle jasných pravidel umožňujících komunikaci a participaci všech aktérů
Bendl, S. (2005). Ukázněná třída aneb Kázeňské minimum pro učitele. Praha: TRITON.
Bendl, S. (2011). Kázeňské problémy ve škole. Praha: TRITON.
1.4 Škola je vstřícné a bezpečné místo pro žáky, jejich rodiče i pedagogy
1.5 Škola spolupracuje s vnějšími partnery
Musíme se dohodnout (Pedagogické vedení školy)
2.1 Vedení školy aktivně řídí, monitoruje a vyhodnocuje práci školy a přijímá účinná opatření
Pol, M., Rabušicová, M., Novotný, P. a kol. (2006). Demokracie ve škole. Brno: Masarykova univerzita.
Vašťatková, J. (2006). Úvod do autoevaluace školy. Olomouc: Univerzita Palackého.
2.2 Vedení školy aktivně vytváří zdravé školní klima
2.3 Vedení školy usiluje o zajištění optimálních personálních podmínek pro vzdělávání, cíleně pečuje o naplnění potřeb pedagogů a jejich profesní rozvoj
Csikszentmihalyi, M. (2017). Flow a práce. Praha: Portál.
Spilková, V., Tomková, A. a kol. (2010). Kvalita učitele a profesní standard. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
Starý, K., Dvořák, D., Greger, D., & Duschinská, K. (2012). Profesní rozvoj učitelů: Podpora učitelů pro zlepšování výsledků žáků. Praha: Karolinum.
Šikýř, M., Borovec, D., & Lhotková, I. (2012). Personalistika v řízení školy. Praha: Wolters Kluwer.
Trojanová, I. (2014). Vedení lidí ve školách a školských zařízeních. Praha: Wolters Kluwers.
2.4 Vedení školy usiluje o optimální materiální podmínky vzdělávání a pečuje o jejich účelné využívání
2.5 Vedení školy klade důraz na vlastní profesní rozvoj
Lhotková, I., Šnýdrová, I., &Tureckiová, M. (2013). Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství. Praha: Wolters Kluwer.
Pol, M. (2007). Škola v proměnách. Brno: Masarykova univerzita.
Trojanová, I. (2014). Ředitel a střední management školy. Průvodce pro ředitele a střední management ZŠ a SŠ. Praha: Portál.
Trojan, V. (2014). Pedagogický proces a jeho řízení. Praha: Wolters Kluwer.
Jsme tým (Kvalita pedagogického sboru)
3.1 Pedagogové jsou pro svou práci kvalifikovaní a odborně zdatní a ke své práci přistupují profesionálně
Kyriacou, Ch. (2012). Klíčové dovednosti učitele. Cesta k lepšímu vyučování. Praha: Portál.
Spilková, V., Tomková, A. a kol. (2010). Kvalita učitele a profesní standard. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
3.2 Pedagogové uplatňují při komunikaci s žáky, rodiči i kolegy vstřícný, respektující přístup
Spilková, V., Tomková, A. a kol. (2010). Kvalita učitele a profesní standard. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
3.3 Pedagogové aktivně spolupracují a poskytují si vzájemně podporu a zpětnou vazbu
Kasíková, H. (1997, 2009). Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál.
Kasíková, H. (2001, 2009). Kooperativní učení a vyučování. Teoretické a praktické problémy. Praha: Karolinum.
Píšová, M., Duschinská, K., Kargerová, J., Lampertová, A., Lukavská, E., Szimethová,M., & Tomková, A. (2011). Mentoring v učitelství. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.
3.4 Pedagogové podporují rozvoj demokratických hodnot a občanské angažovanosti
3.5 Pedagogové aktivně spolupracují na svém profesním rozvoji
Kyriacou, Ch. (2012). Klíčové dovednosti učitele. Cesta k lepšímu vyučování. Praha: Portál.
Píšová, M., Duschinská, K., Kargerová, J., Lampertová, A., Lukavská, E., Szimethová,M., & Tomková, A. (2011). Mentoring v učitelství. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.
Spilková, V., Tomková, A. a kol. (2010). Kvalita učitele a profesní standard. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
Ve třídě jsem sama/sám (Výuka)
4.1 Pedagogové systematicky připravují výuku v souladu s kurikulárními dokumenty školy a potřebami žáků
Pasch, M., Gardner, T. G., Langerová, G. M., Starková, A. J., & Moodyová, C. D. (1998). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál.
4.2 Pedagogové využívají široké spektrum výchovně-vzdělávacích strategií pro naplnění stanovených cílů
Fenstermacher, G. D., & Soltis, J. F. (2008). Vyučovací styly učitelů. Praha: Portál.
Kašová, J., Tomková, A., & Dvořáková, M. (2009). Učíme v projektech. Praha: Portál.
Chvál, M., Kasíková, H., & Valenta, J. (2012). Posuzování rozvoje kompetence k učení ve výuce. Praha: Karolinum.
Kasíková, H. (1997, 2009). Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál.
Kasíková, H. (2001, 2009). Kooperativní učení a vyučování. Teoretické a praktické problémy. Praha: Karolinum.
Stang, J., & Miková, Š. (2015). Typologie osobnosti u dětí – Využití ve výchově a vzdělávání. Praha: Portál.
4.3 Pedagogové systematicky sledují vzdělávací pokrok každého žáka a při výuce zohledňují individuální potřeby žáků
Koštálová, H., Miková, Š., & Stang, J. (2008). Školní hodnocení žáků a studentů se zaměřením na slovní hodnocení. Praha: Portál.
Mareš, J. (1998). Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál.
Slavík, J. (1999). Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. Praha: Portál.
Stang, J., & Miková, Š. (2015). Typologie osobnosti u dětí – Využití ve výchově a vzdělávání. Praha: Portál.
Stang, J., & Miková, Š. (2015). Typologie osobnosti u dětí – Využití ve výchově a vzdělávání. Praha: Portál.
Wiliam, D., & Leahyová, S. (2016). Zavádění formativního hodnocení. Praktické techniky pro základní a střední školy. Praha: Edulab.
4.4 Pedagogové se ve své práci zaměřují na sociální a osobnostní rozvoj žáků
Kasíková, H. (1997, 2009). Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál.
Kasíková, H. (2001, 2009). Kooperativní učení a vyučování. Teoretické a praktické problémy. Praha: Karolinum.
Šeďová, K., Švaříček, R., & Šalamounová, Z. (2012). Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál.
Valenta, J. (2003). Učit se být. Praha: AISIS.
Valenta, J. (2008). Metody a techniky dramatické výchovy. 3. uprav. vyd., Praha: Grada Publishing.
Valenta, J. (2013). Didaktika osobnostní a sociální výchovy. Praha: Grada Publishing.
Co a jak naši žáci umí (Vzdělávací výsledky žáků)
5.1 Škola soustavně sleduje posuny výsledků každého žáka a reaguje na ně vhodnými pedagogickými opatřeními
5.2 Výsledky vzdělávání žáků odpovídají očekávaným výsledkům podle vzdělávacích programů
Košťálová, H., Miková, Š., & Stang, J. (2008). Školní hodnocení žáků a studentů se zaměřením na slovní hodnocení. Praha: Portál.
Slavík, J. (1999). Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. Praha: Portál.
5.3 Žáci školy jsou motivováni k dosahování dobrých výsledků a projevují sociální a osobnostní kompetence a občanské hodnoty
Hrabal, V., & Pavelková, I. (2010). Jaký jsem učitel. Praha: Portál.
Mešková, M. (2012). Motivace žáků efektivní komunikací. Praha: Portál.
5.4 Škola sleduje a vyhodnocuje úspěšnost žáků v průběhu vzdělávání i jejich další uplatnění
Jde nám o každého žáka (Podpora rovných příležitostí žáků při vzdělávání)
6.1 Škola vytváří každému žákovi a jeho rodině rovné příležitosti ke vzdělávání
Kasíková, H. & Valenta, J. (1994). Reformu dělá učitel aneb Diferenciace, individualizace, kooperace ve vyučování. Praha: STD.
Tannenbergerová, M. (2016). Průvodce školní inkluzí aneb Jak vypadá kvalitní základní škola současnosti? Praha: Wolters Kluwer.
6.2 Škola účinně pomáhá všem žákům s potřebou podpůrných opatření
Kucharská, A., Mrázková, J., Wolfová, R., & Tomická, V. (2013). Školní speciální pedagog. Praha: Portál.
6.3 Škola věnuje pozornost osobnostnímu rozvoji žáků a dbá na to, aby žádný žák nebyl vyčleňován z kolektivu
Ptáme se na názory a zjišťujeme výsledky
Gavora, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
Pelikán, J. (1998). Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum.
Dotazníky vytvořené pro vlastní hodnocení školy
Hrabal, V., & Pavelková, I. (2010). Jaký jsem učitel. Praha: Portál.
Dotazníky pro pedagogicko-psychologickou diagnostiku
Hrabal, V., & Pavelková, I. (2010). Jaký jsem učitel. Praha: Portál.
Zdroje dotazníkových položek
Úprava dotazníku pro školní praxi
Skupinový rozhovor se žáky
Zdroje dotazníkových položek
Walterová, E., Černý, K., Greger, D., & Chvál, M. (2010). Školství – věc (ne)veřejná: Názory veřejnosti na školu a vzdělávání. Praha: Karolinum.
Sestavení vlastního dotazníku
Komunikace rodičů a školy k tématu diferenciace na druhém stupni ZŠ
Walterová, E. (Ed.) (2011). Dva světy základní školy? Úskalí přechodu z 1. na 2. stupeň. Praha: Karolinum.
Získání značky Rodiče vítáni
Pol, M., & Lazarová, B. (1999). Spolupráce učitelů – podmínka rozvoje školy. Praha: Strom.
Pol, M., Rabušicová, M., Novotný, P. a kol. (2006). Demokracie ve škole. Brno: Masarykova univerzita.
Pol, M. (2007). Škola v proměnách. Brno: Masarykova univerzita.
Prášilová, M. (2011). Projektování v mateřské škole. Olomouc: Hanex.
Šikýř, M., Borovec, D., & Lhotková, I. (2012). Personalistika v řízení školy. Praha: Wolters Kluwer.
Trojan, V. (2014). Pedagogický proces a jeho řízení. Praha: Wolters Kluwer.
Trojanová, I. (2014). Vedení lidí ve školách a školských zařízeních. Praha: Wolters Kluwer.
Dotazníky a ankety pro učitele
Dotazování učitelů v mezinárodních výzkumech
Anketa pro učitele jako zdroj dotazníkových položek
Mareš, J. (2001). Sociální klima školy. In Čáp, Mareš. Psychologie pro učitele. Praha: Portál.
Spilková, V., Tomková, A., a kol. (2010). Kvalita učitele a profesní standard. Praha: Univerzita Karlova.
Starý, K., Dvořák, D., Greger, D., & Duschinská, K. (2012). Profesní rozvoj učitelů: Podpora učitelů pro zlepšování výsledků žáku. Praha: Karolinum.
Další literatura a elektronické zdroje, na které je v knize odkazováno
Dvořák, D., Starý, K., & Urbánek, P. (2015). Škola v globální době. Proměny pěti českých základních škol. Praha: Karolinum.
Dvořák, D., Starý, K., Urbánek, P., Chvál, M., & Walterová, E. (2010). Česká základní škola. Vícepřípadová studie. Praha: Karolinum.
Halpin, A. W., & Croft, D. (1963). The organisational climate of schools. Chicago: Midwest Administration Center of the University of Chicago.
Lašek, J. (2001). Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus.
Nišponská, M., & Urbánek, P. (2007). Analýza klimatu učitelských sborů ZŠ: kvalitativní sonda. In Svět výchovy a vzdělávání v reflexi současného pedagogického výzkumu: Sborník příspěvků XV. konference ČAPV, (s. 101-108). České Budějovice: JČU.
Urbánek, P. (2003). Měření klimatu školy a učitelského sboru v českém prostředí základní školy. Příprava aplikace dotazníku OCDQ-RS. In Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání. Sborník příspěvků XI. konference ČAPV. Brno: MU.
Urbánek, P. (2006). Klima učitelských sborů ZŠ: empirická zjištění. In Současné metodologické přístupy a strategie pedagogického výzkumu. Sborník příspěvků XIV. konference ČAPV. Plzeň: ZČU.